Léčba bolesti

Bolest se dělí na akutní a chronickou. Akutní bolest je součást ochranného mechanizmu organizmu, kterým tělo varuje např. před poraněním, chorobou nebo po chirurgickém zákroku, trvá omezeně, několik hodin, dnů nebo týdnů.

Pokud bolest přetrvává a není doprovodným symptomem jiného onemocnění, ale naopak se stává samotným onemocněním, jedná se o chronickou bolest (trvá déle než tři měsíce). Neléčená nebo nesprávně léčená chronická nemoc vážně snižuje kvalitu života pacienta. S chronickou nenádorovou bolestí jsou nejčastěji spojeny bolesti zad přicházející s věkem a po operacích páteře, bolesti kloubů při artróze, bolesti hlavy, bolesti spojené s poškozením nervů (např. při cukrovce, po pásovém oparu či borelióze), bolesti svalů a vaziva a bolesti po některých operacích.

Zvláště závažným jevem je bolest u onkologicky nemocných. Není to typická chronická bolest, ale sled bolestivých syndromů, které se stupňují v závislosti na progresi onemocnění, a které se v průběhu času mění. Bolest je nejčastějším příznakem probíhajícího onkologického onemocnění.

U onkologicky nemocných či u lidí trpících chronickou bolestí se může objevit takzvaná průlomová bolest. Nemocní lidé i několikrát denně zažívají krátké vzplanutí velmi intenzivní bolesti, tyto chvíle většinou označují za vůbec nejhorší ve svém životě. U některých lidí může průlomová bolest trvat i půl hodiny, což je skutečně zničující.

Základem léčby bolesti je podávání analgetik, léků odstraňujících či zmírňujících bolest. Podle síly bolesti jsou nasazována analgetika různého stupně účinnosti:

• nejslabšími jsou neopioidní analgetika (s léčivými látkami např. paracetamol, kyselina acetylsalicylová, ibuprofen).
• pro léčbu středně silné až silné bolesti se užívají opioidní analgetika - od slabých (např. s léčivou látkou tramadol), až po silné (např. s léčivými látkami morfin či fentanyl).

Při správné volbě léků, léčebného postupu a dobré spolupráci ze strany pacienta, lze bolest udržet pod kontrolou až z 95 % případů.